keramická pec

ANEB JAK SI KAMNÁŘI HRAJÍ ..... S OHNĚM

keramická pec

V první polovině července 2007 se sešla skupinka šesti kamnářských nadšenců v Pernolecké tvrzi poblíž Tachova na netradičním symposiu.  

Cílem této zajímavé akce byla výstavba pece na výpal keramiky. Na tom by nebylo nic až tak zvláštního, kdyby nebylo dalších vstupních podmínek.

1) POUŽITÍ POUZE V MÍSTĚ DOSTUPNÝCH PŘÍRODNÍCH MATERIÁLŮ

2) POUŽITÍ POUZE PRIMITIVNÍCH NÁSTROJŮ ( ŽÁDNÉ STROJE, ŽÁDNÁ ELEKTŘINA )

3) APLIKACE NEJNOVĚJŠÍCH POZNATKŮ O SPALOVÁNÍ

 

Průběh výpalu byl zaznamenáván v několika faktorech.

Teplota ve výpalové komoře.

Teplota v komíně.

Množství paliva.

Teplota na plášti.

Emise spalování.

 

Sobota 14.7.07 byla věnována výběru vhodných surovin a stanovení pracovních postupů. Vlastní stavba byla zahájena v neděli 15.7.07.

Nosná konstrukce pece a komín jsou zbudovány z kamenů lepených ostřeným jílem z vodního příkopu.

Ostatní funkční části, tedy ohniště a výpalová komora jsou zhotoveny z ostřeného jílu dovezeného z cca 15 km vzdáleného naleziště. Jíl se značným obsahem písku byl smíchán s pilinami a zhutněn do souvislé vrstvy o tloušťce cca 8 cm.

Na jednotlivé pláště byly použity jíly s rozdílným obsahem písku a vody abychom dosáhli potřebných vlastností jednotlivých vrstev.

Abychom mohli na  konci týdne zahájit výpal keramiky, přistoupili jsme k průběžnému vysoušení topením v peci již při zhotovení první vrstvy výpalové komory.

Každou další vrstvu jsme bezprostředně sušili výpalem. První byl na 700°C, druhý na 950°C. Po druhém výpalu jsme ještě poněkud stavebně přeřešili přikládací otvor a otvory přisávání primárního vzduchu a doplnili ohniště miniaturním roštem pro rovnoměrné dopalování uhlíků. Třetí výpal byl již naostro včetně zboží.

V průběhu ostrého výpalu jsme pečlivě zaznamenávali všechna možná data, která jsou vykreslena v přiloženém grafu. Výsledek našeho snažení byl nad očekávání výborný. Je sice pravda, že jako kamnáři jsme poněkud postrádali keramický cit a počáteční náběh se nám nepovedl. Byl velmi rychlý. Proto se též v této fázi z pece ozvalo několik ran, které svědčily o tom, že se to keramice moc nelíbí. Ale naštěstí prasklo pouze několik málo výrobků a většina přežila.

Po několika experimentech s množstvím paliva a vzduchu se nám podařilo proces spalování ustálit na stavu, kdy topíce "třískami" (cca 3 x 1 x 40 cm( v grafu jsou zaznamenány hmotnosti přinesených náručí dřeva )) v 5 - 10 minutových intervalech se nekouřilo z komína a teplota vykazovala lineární nárůst. K ukončení výpalu při cca 1200°C nás vedl jednak pyrometr, který měl čidla pouze do 1150°C a jednak přítomní keramici lomící rukama, že hlína, ze které je natočené zboží v peci nevydrží takové teploty a hrníčky se jim zbortí. Jinak bychom topili výrazně déle. Jen ten, kdo zná kamnáře si dokáže představit rozsvícené planoucí oči party kamnářů, kteří si mohou takto hrát se svým miminkem - pecí a kamarádem - ohněm.

Lze tedy konstatovat, že naše úkoly byly splněny nad míru. V praxi jsme prokázali, že lze bez moderních materiálů a bez pomoci moderní techniky vybudovat opakovaně použitelné spalovací zařízení - pec. Zároveň na takovouto stavbu lze aplikovat nejnovější kamnářské poznatky o spalování.

Absence kouře z komína, vysoká teplota v komíně, žádné šlehající plameny z komína, ale i Emise měřené v průběhu výpalu (pohybující se v normativních hladinách stanovených pro plyn ) dokazují, že proces hoření byl téměř optimální. Správná konstrukce spalovací komory, přívody a množství spalovacího vzduchu a optimální poměr mezi množstvím paliva a vzduchem hrají významnou roli při procesu spalování biomasy - dřeva.

Osvědčila se i vlastní konstrukce spalovací i výpalové komory a použité materiály. Je neuvěřitelné, že lze pouze správným poměrem hlíny, ostřiva a plev vytvořit materiál - sendvič, který nejejže vydrží opakované tepelné namáhání, ale jeho izolační schopnost je taková, že při síle cca 17 cm po celou dobu výpalu ( 7,15 hodin ) nepřesáhla povrchová teplota 65°C.

Dá-li Bůh a dožijeme-li se ve zdraví a stejném nadšení příštího léta, stojí před námi dva další úkoly.

1) postavit pec na stejném, možná o něco vylepšeném principu s objemem výpalové komory cca 1m3

2) postavit pec na tavení železné rudy.

Přirozeně, že palivem musí být znovu pouze dřevo.

Takže do příštího roku se s Vámi loučíme kamnářským pozdravem-přípitkem

AŤ NÁM TÁHNOU